Dostanou muslimové právo učit české děti?

Dne 17.6.2014 vyšel na internetovém Deníku Referendum článek náměstkyně ministra kultury Kateřiny Kalistové (ČSSD).

Zde, ač se prý vymezuje proti zavádějícím informacím, sama se dezinformace vypouští ve zjevné snaze zpochybnit a dehonestovat odpor široké veřejnosti proti pronikání islámu do ČR, konkrétně proti přiznání zvláštních práv Ústředí muslimských obcí (ÚMO) dle Zákona o církvích.

Jak dlouhodobě občanská iniciativa IVČRN upozorňuje, a určitě ne v reakci na nějaký článek na Idnes.cz, jak paní náměstkyně spekuluje, v září 2014 doběhne lhůta 10 let od tzv. první registrace, po které ÚMO může požádat o přiznání tzv. zvláštních práv dle Zákona o církvích.

Jedná se o tato práva:
– vyučovat náboženství na státních školách
– zřizovat školy v rámci vzdělávací soustavy ČR
– oddávat, tj. uzavírat sňatky rovnocenné občanskému sňatku
– vykonávat duchovenskou činnost v armádě a věznicích

Pokud se jedná o možnost financování ÚMO ze státního rozpočtu, toto právo bylo pro nově registrované církve zrušeno až novelizací příslušných zákonů v souvislosti s vyrovnáním s církvemi v roce 2013 a občanská iniciativa IVČRN na tuto hrozbu upozorňovala v době, kdy tato možnost dle aktuální právní úpravy existovala.

Paní náměstkyně dále pokládá za „pikantní“, že odpor veřejnosti vznikl ještě předtím, než ÚMO o přiznání zvláštních práv požádalo. Jako právnička by mohla vědět, že žádost lze relevantně podat až po uplynutí zákonné lhůty. Ale nejspíše tím chce jen naznačit, aby veřejnost držela ústa a krok a nechala se od moudré vrchnosti překvapit, jak po podání žádosti od ÚMO rozhodne.

Jak IVČRN zjistila, již nyní ÚMO s Ministerstvem kultury například konzultuje, jak k oboustranné spokojenosti vyřešit skutečnost, že ÚMO neuveřejňovalo výroční zprávy. Což je jedna z podmínek přiznání těchto zvláštních práv. I z této skutečnosti lze dovodit, že ÚMO se k podání žádosti o přiznání zvláštních práv chystá.

Případné přiznání výše popsaných práv zakládá zásadní průlom islámu zejména pak do vzdělávací struktur státu.
Každý, kdo se o věc trochu zajímá, jistě již vypozoroval, že proces islamizace probíhá „salámovou metodou“, kdy tento průnik do veřejného prostoru i struktur státní moci probíhá postupně a každé přiznané „právo“, každý ústupek, jen vyvolává další a další požadavky a nároky, které se následně překlopí do diskriminace nemuslimů. Vše pod rouškou tolerance, ve skutečnosti appeasementu.
Například ve Velké Británii již islamizace dospěla, nejen v oblasti školství, do obludných rozměrů. Dochází k přebírání kontroly nad školami salafisty, učitelé kteří se nepodrobí „islámským ideálům“ jsou ze škol vyštípání a děti indoktrinovány nenávistí ke všemu neislámskému.
Podobně je v západní Evropě zneužíváno právo islámských organizací působit ve věznicích, kdy tyto věznice se stávají výcvikovým táborem islamistů a stávají se snad nejmasovějším místem konverzí k islámu.

Jistě lze očekávat argument, že v ČR zvládneme „multikulturní obohacení“ islámem lépe. Inu, kdo chce, ať věří. My ostatní raději uděláme vše pro utnutí procesu islamizace naší země hned v počátcích.

Podle zákona o církvích:
„Vznikat a vyvíjet činnost nemůže církev a náboženská společnost, jejíž činnost je v rozporu s právními předpisy a jejíž učení nebo činnost ohrožuje práva, svobody a rovnoprávnost osob… ohrožuje demokratické základy státu… popírá nebo omezuje osobní, politická nebo jiná práva… rozněcuje nenávist a nesnášenlivost.“

V tomto článku není prostor, plně popsat jak „učení“ islámu přímo ze svého programu (psané dogmatiky) porušuje práva a svobody, popírá rovnoprávnost, diskriminuje či přímo vyzývá ke genocidě všemožných „podřadných“ skupin lidstva. Dle odlišné víry, dle nevíry (odpadlíci, ateisté), dle pohlaví, dle sexuální orientace atd. Našim pravidelným čtenářům to je narozdíl od paní náměstkyně jistě dobře známo. Soustřeďme se proto raději na samotnou organizaci Ústředí muslimských obcí (ÚMO), která o přiznání zvláštních práv bude žádat. Ta na sebe několikrát upozornila kauzami, které jasně ukazují, že podmínky vzniku náboženské organizace, tím spíše přiznání výše uvedených zvláštních práv, nesplňuje.

Muneeb Hassan Alrawi, předseda ÚMO a zároveň předseda islámské nadace v Brně (provozovatel mešity v Brně) se ve svých projevech opakovaně inspiruje salafistickými kazateli. Ve svých kázáních např. výslovně nabádá k nenávisti k nevěřícím, nabádá k bití dětí, co se nechtějí modlit atd. Poměrně známá je rovněž kauza nenávistných antisemitských kázání v Brněnské mešitě od Lukáše Větrovce či jeho výroky označují demokracii a rovná práva žen za západní blud, který brání muslimům v islámské osvětě.
Místopředseda ÚMO, Vladimír Sáňka, zase několikrát mediálně vyjevil svou snahu o zavádění šaríi v ČR a v současnosti čelí trestnímu stíhání za vydání knihy salafistického kazatele a podporovatele islámských teroristů Bilala Philipse.
Tyto kauzy, notabene nejvyšších představitelů ÚMO, nelze označit v žádném případě za selhání jednotlivců. Většina těchto nenávistných projevů byla pronesena široké muslimské obci na pravidelných modlitbách a setkáních, jsou výtvorem širšího kolektivu muslimské obce a prochází schvalovacím procesem vedení.

V souvislosti s článkem náměstkyně Kalistové není bez zajímavosti, že to byl právě jí napadaný Lukáš Lhoťan, který na tyto kauzy veřejnost a potažmo orgány státní moci upozornil. V některých kauzách pak orgány činné v trestním řízení konstatovaly, že se jedná o trestný čin, ale je již promlčen. V jiných trestní oznámení odložily s prapodivným odůvodněním, že citace náboženských textů nezakládá trestnost. Buďme rádi, že tento postulát neznal například jistý malíř z Rakouska a neprohlásil své „učení“ za náboženství…

Pokud paní náměstkyně operuje s nárokovostí přiznání zvláštních práv, pomíjí právě nesplnění již základních zákonných předpokladů existence ÚMO podle zákona, natož pro udělení zvláštních práv, kdy je v rozporu se základními demokratickými principy, jak je zákon o církvích jmenuje. Jako úřední osoba, navíc s gescí náboženských organizací, by měla jako první, ex offo, vyvolat řízení o zrušení této organizace a ne psát dehonestační články na odpůrce islámu a implicitně udělení zvláštních práv pro ÚMO obhajovat.

Jediné pozitivum z jejího článku lze spatřovat v tom, že si je sama dobře vědoma a výslovně uvádí, že ÚMO neplní ani ty právně-pozitivistické náležitosti, jako je například zveřejňování výročních zpráv a účetních uzávěrek. Spoléhat totiž u osoby, která píše podobné články proti odpůrcům islámu a jinde např. prezentuje jako své zájmy „mezikulturní dialog“ (známe čeho je to eufemismus), že rozpozná rozpor islámu potažmo ÚMO s demokracií a základními lidskými právy, totiž evidentně nelze.

P.S.
V článku náměstkyně Kalistové zazněla jedna znepokojivá informace. Citace: „v současné době existuje i soukromá islámská škola v Praze“. Tak to pevně doufáme, že ne! Nejspíše tím myslí soukromou školu Meridian, které byla udělena akreditace jako zahraniční škole se zahraničním vzdělávacím programem. A přestože je nám známo, že se skutečně jedná o muslimskou zahraniční organizaci, ministerstvo školství snad hlídá, aby „islámskou školou“ nebyla. Jinak je povinností i p.Kalistové na porušení zákonů příslušné orgány upozornit.

Každopádně, to že podobné obcházení zákona ve věci zřizování církevních a potažmo tedy islámských škol je možné, není argument pro „posvěcení“ práva ÚMO zakládat islámské školy….

Petice proti přiznání zvláštních práv úmo: zde

Komentáře

comments