Legenda o gen. Pershingovi, muslimech a prasatech – pohádka, ale krásná

Pohádka o generálu Pershingovi je jednoduše příliš dobrá na to, aby byla pravdou. Má snad všechny top-atributy pro večerní čtení ctěného odpůrce islámu: neohroženého amerického generála se jménem proslaveným z dob Studené války – Pershing, bojujícího proti pološíleným muslimským barbarům kdesi na Filipínách – a prasata : )

„Roku 1911 sloužil generál Pershing na Filipínách, kde velel vojenské jednotce. Za úkol měl boj proti islámským radikálům, kteří prováděli teroristické a sebevražedné bombové útoky. Vyřešil to šalamounsky.

Nechal zajmout 50 džihádistických radikálů. Nechal je vykopat si hroby a postavil je všechny před popravčí četu. Vysmívali se mu, že jako mučedníci půjdou do nebe. Když však Pershingovi vojáci přivlekli dvě prasata, zabili je a munici popravčí čety vymáchali v prasečí krvi a tuku, tak džíhádisti začali plakat, prosit a křičet hrůzou.

Prase je pro radikální islám ztělesněním hříchu a nečistoty. Něco tak zkaženého, že se ho dokonce obávají i dotknout. A fakt, že v okamžiku smrti jim v těle bude proudit nečistá hříšná krev, pro ně znamenal, že dveře do ráje pro ně jsou navěky věků zavřené. 49 jich bylo popraveno a jejich těla byla pohřbena s prasečími vnitřnostmi. Poslední zajatec byl propuštěn, aby popsal ostatním, k čemu došlo.

42 let od tohoto činu nedošlo na Filipínách k jedinému incidentu spojenému s islámem. Džihádistické guerilly se po tomto zcela rozpadly. Jejich náboženský fanatismus, který je jejich hlavním motorem, se také může stát i jejich největší slabinou.“

zdroj: Pravý prostor

Komentáře

comments