„Potřebuji obejmout muslima, aby tito lidé neměli strach,“  řekl otec chlapce zabitého při teroristickém útoku v Barceloně Javier Martínez listu El País.

Jedna známá mi v debatě na tohle téma pěkně lidsky řekla:
„Neplivej na něj, je to jenom hodný a smutný člověk, co přišel o syna. Nikdo z vás nemůže vědět, co cítí.“

Jenže právě lidé jako on jsou odpovědní za smrt jeho syna. Díky podobným přijdete možná i vy o svoje děti. Možná s ním soucítíte a litujete ho?

Nemusíte a dokonce byste neměli.

Pokusím se to vysvětlit. Možná vás také jako moji známou napadne proč se pitvat v cizím neštěstí?

Ten pán vědomě souhlasil s medializací, pravděpodobně na popud barcelonské radnice, která je dlouhodobě vedena proimigrační levicí a potřebovala teroristický útok zahladit.

Jde tedy o věc veřejnou a neštěstí není cizí, může totiž být i naše.

Určitě nejste takzvaní sluníčkáři, nebo vítači (takových lidí je jen jeden do tisíce), takže zvládnete pohled, s kterým možná nesouhlasíte.

Pán symbolicky objímá imáma, představitele ideologie, která může za smrt jeho syna a málem i jeho ženy. Jako by Žid objímal nacistu potom, co mu příslušník SS díky ideologii zplynoval syna.

Chudák chlap není v pořádku a není se čemu divit potom, co prožil. Jenže, to co předvedl není dojemné morální gesto, ale gesto, kterým se hlásí k vítací kultuře, tedy kultuře, která znamená více muslimů. A více muslimů znamená problémy, agresivní prosazovaní islámských změn ve společnosti a také terorismus. Ne každý terorista je muslim a ne všichni muslimové jsou teroristé. Teroristické útoky v Evropě se odehrály v zemích, kde je muslimů hodně, kde se radikálové nebo fundamentalisté mohou opřít o radikalizovanou komunitu a nepovšimnuti připravit své útoky. Není náhodou, že se ještě žádný islámský teroristický útok nestal ve východní Evropě. Jenže terorismus se dostane i k nám, počty muslimů zde rostou.

Tady mi dovolte připomenout, že na islámu není nejhorší terorismus, ale absolutní podřízení, útlak žen, zabíjení gayů, pomalá genocida všeho neislámského.
Tak jako se to stalo v Afghánistánu (kdysi křesťanské a buddhistické zemi) Egyptě, Libanonu, Indonésii, Malajsii… Genocida Židů, křesťanů, budhistů, genocida umění a mrzačení žen.
Ale zpět k terorismu a podhoubí, které mu pomáhá a které ho kryje.

Cituji generála Šedivého:

„Bohužel si nemůžeme myslet, že se teror netýká České republiky, Polska, středoevropských států. I když samozřejmě velmi významným cílem je Francie, Británie, USA, Belgie, Dánsko, Švédsko, prostě celá západní Evropa, která byla zasažena několika vlnami migrace v minulosti, v období ukončení kolonialismu. Tahle komunita lidí se neintegrovala a vytváří si ghetta. Ta jsou pak podhoubím pro růst radikálního islámu. Situace se dnes ještě komplikuje a prohlubují se rozdíly. Což znamená, že druhá či třetí generace, a to už jsou Francouzi, Belgičané, je dokonce ochotná sebevražedným útokem vraždit své spoluobčany.
Atentátníci z druhé a třetí generace jsou důsledkem migračních vln v minulosti. Tato vlna bude generovat další nespokojené lidi. Němci i Švédové říkají zcela otevřeně, že nejsou schopni absorbovat tak velké množství lidí. Což v migrantech zákonitě musí způsobit pocit zklamání a frustrace a budou se z nich rekrutovat další generace těch, kteří budou kandidáty na radikalizaci. Až se mezi nimi nakonec najde někdo tak radikální, že začne vraždit.“

Pán asi není a nebyl stoprocentní vítač, v rámci falešné solidarity byl ale jeden z těch, kteří dovolili vytvořit podhoubí radikálům.

Nelitujme ho, nebo ho lidsky litujme, ale hlavně se poučme. Soucit si můžeme dovolit, až nás přestanou zabíjet.

-art-
 
Zdroje:

Komentáře

comments