Rozpor: Odborník na extremismus, Jan Charvát, se nezabývá podstatou kritiky islámu

Dne 18.5. hostila Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem mj. přednášku Mgr. M.A. Jana Charváta, Ph.D., s názvem „Politický radikalismus a extremismus dneška“, v rámci pěkné dvoudenní akce Dnů vědy a umění.

Zhruba třetina přednášky dr. Charváta byla zajímavá z definičního hlediska (např. že extremismus vlastně nemá definici). Hned po úvodním slajdu však oznámil, že se bude věnovat pouze extremismu pravicovému, protože je prý významnější než levicový. Toto hodnocení ničím nepodložil a působí tedy spíše jako jeho vlastní dojem (což nepodotkl).

Obsahem přednášky byla povšechná, a nepříliš překvapující, charakteristika pravicového extremismu v Evropě. Důležitější však je, jakým způsobem zakomponoval dr. Charvát do své přednášky reakce na islám.

Dr. Charvát je označuje obecným pojmem „antiislamismus“, v němž míchá kritiku politického islámu s fyzickým napadením muslima. Srovnává předválečný antisemitismus (např. Nerudova slova o „vředu na české společnosti“) s například apelem doc. Konvičky se s muslimy kamarádit a „ukázat jim lepší život bez islámu“.

Jako vyslovenou zaujatost lze chápat zmínku dr. Charváta o Pimu Frotuynovi, coby „zakladateli“ moderní kritiky islámu v Evropě, přičemž nezmínil, že tento muž byl zavražděn příslušníkem extrémní levice (který extremismus je tedy významnější?).

Dr. Charvát chápe kritiku islámu čistě jako součást boje o moc a vůbec se nezabývá její podstatou. Potvrdil to dále tvrzením, že „je iracionální, když kritizujete islám za vztah k ženám, a zároveň kritizujete feminismus, nebo když chráníte gaye, ale zároveň kritizujete Prague Pride“. Dr. Charvátovi zde uniká, že je možné obhajovat jednotlivce, ale kritizovat instituci (např. křesťan vs. církev, žena vs. feminismus, gay vs. festival, apod.).

Povrchní byla i jeho definice „euroskepticismu“, v němž vidí čistě jen nacionalismus, ale nikoli prostou snahu o změnu politického kurzu EU. Přitom ale sám připustil, že migrační krizi Evropa nezvládla.

Při popisu různých hnutí poznamenal, že se mnoho z nich rozložilo samo od sebe, vnitřními spory. Že byla aktivita IVČRN přerušena opakovanými aktivními zásahy médií, které by bylo možno označit za (auto)cenzuru (Facebook zablokoval stránku se 160, resp. 80 tisíci příznivci, iDnes mazal blogy apod.), to nijak nezmínil.

Poučení: Dr. Charvát se sám vydal za odborníka. Teoretický základ bez pochyby má, ale kritiku islámu nechápe vůbec a navzdory suverénnímu přednesu nepotvrdil, že by na tomto poli bylo možno jeho odbornost respektovat. Při troše odvahy by obsah jeho slov bylo možno přirovnat k výkřikům teenagera, který si právě nechal zaplést dredy :-). Takoví jsme (byli) všichni, ale nevydávali jsme se za odborníky.

Pozn. Autor tohoto příspěvku na přednášce byl, nejvíce ho nakrkla pasáž o Pimu Fortuynovi a „iracionalitě“ současné kritiky islámu a feminismu, ale do diskuze s přednášejícím se nepustil, neboť na ní nebylo dost časového prostoru (dr. Charvát spěchal na vlak; budiž mu přáno, aby mu neujel).

-MN-

Komentáře

comments