Blog: Said Salah Ahmed utekl před islámem a dohnal ho… …islám

Podělím se s vámi o příběh Saida Salaha Ahmeda, který jsem zaznamenal v knize Karimy Bennoune „Tady vaše fatwa neplatí“.

Jeho příběh je přímo učebnicovým naplněním známé hříčky, která obíhá internet. Hříčky o tom, jak lidé, kterým islám zničil domovy, přicházejí k nám a nesou si k nám… …islám.

Said Salah Ahmed provozoval v Somálsku divadlo, podílel se na televizních programech a fušoval do spousty dalších uměleckých aktivit. Při svých aktivitách čelil islámskému fundamentalismu, který ho nakonec donutil rodnou zemi opustit. Usadil se v Minneapolisu.
Dnes (kniha vyšla v roce 2013) je tedy kulturním vedoucím velké somálské exilové komunity ve státě, jenž je domovem asi 70 000 jeho krajanů.
V Somálsku, v uprchlickém táboře v Keni a též později v USA se Said Salah Ahmed věnoval psaní básní, písničkářství, filmování, psaní divadelních her, organizování festivalů a pedagogice. V posledně jmenovaném oboru má v Somálsku nepopiratelné zásluhy.

Autorka knihy píše:

„Avšak islámské texty podporující mír, použité ve hře, přivodily autorovi útoky lidí, kteří se prohlašovali za náboženské vůdce, zuřili a říkali, že si pohrává s Koránem.“

A jsme u kamene úrazu. Kdo se orientuje v islámských textech a v Koránu, ten ví, že se tam texty podporující mír hledají opravdu velmi těžko (mně se to dodnes například nepovedlo). Budeme-li maximálně cyničtí, tak zmiňovaní „náboženští vůdcové“ vlastně měli pravdu.
Said Salah Ahmed se tedy přemísťuje do Minneapolisu v USA, kde pokračuje ve svých aktivitách. Jenže bere si s sebou také… …islám. Nechápavě sleduje zprávy z rodného Somálska, kde jsou lidé čím dál více trestáni za provozování divadla a hudby. A pořád se tomu strašně diví, jako by nevěděl, že podobné kratochvíle jsou v islámu zapovězeny. Naopak tvrdí, že umění má kořeny v náboženském učení. A aby toho nebylo málo, tak jako praktikující muslim používá své umění k výuce náboženství.

„Píšu islámské básně. Jsem přesvědčen, že musím svou víru posílit poezií.“

A dostáváme se ke smutnému vyústění příběhu. Cituji z knihy:
„V současném bezpečném prostředí se však už profesor necítí dost klidný na to, aby napsal hru pro svou somálskou komunitu v Minneapolisu. Bojí se, že bude označen za někoho, kdo podporuje „hřích“, a v šestašedesáti letech ztratí své postavení mezi svými. S ohledem na vzestup fundamentalismu dokonce i mezi některými Somálci v diaspoře se zdá, jako by býval byl při psaní her svobodnější v keňském uprchlickém táboře na začátku 90. let než teď v Minneapolisu.“

Jaký z toho vyvodit závěr? Said Salah Ahmed je jistě navzdory muslimskému vyznání dobrý člověk věřící v dobro. I tam, kde žádné není. Věří v něj tak moc, že ve své pobožnosti přehlíží zlo prolínající se celým islámským učením. Když odešel ze Somálska, na islám nezanevřel. A dělal vše pro to, aby na něj nezanevřeli ani další uprchlíci přesídlení do USA. Odměnou mu je, že se v USA cítí stejně nebezpečně jako kdysi v Somálsku. V době, kdy to tam všechno začalo…

Autor: Tomáš Pícl… Přetisk jeho blogu z http://tomaspicl.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=579485