Ženská obřízka v Evropě: rezignace na zákony a ženská práva

Lhostejnost, nebo bezmoc?

Běžná součást života v západní Evropě: zatímco evropské gender aktivistky řeší bezpohlavní vyjadřování, genderově nediskriminující WC nebo genderovou vyváženost pohádek, děje se v Evropě středověké bezpráví na tisících děvčat, která nemají žádné zastání ani možnost, jak se dovolat práva. Každý rok podstoupí v zahraničí zákrok zmrzačující pohlavní orgány tisíce malých děvčat s evropským pasem. Pocházejí z imigrantských rodin s původem v zemích, kde se ženská obřízka praktikuje.
A Evropa o tom mluví, pořádá semináře, přijímá formální zákony, ale fakticky není schopna udělat téměř nic, aby mrzačení děvčátek zabránila. Znamenalo by to totiž porušit hranice politické korektnosti a zasáhnout do paralelní společností imigrantů, kteří nedodržují a nehodlají dodržovat evropské zákony, protože mají své vlastní. A znamenalo by to si přiznat, že existují oblasti, kde v Evropě už dávno evropské právo neplatí. To je šokující. 
 

Německo: 48 000 žen zmrzačených ženskou obřízkou

Německé ministerstvo pro rodinné záležitosti nyní zveřejnilo, že více než 48 tisíc žen a dívek žijících v Německu podstoupilo zmrzačení vnějších pohlavních orgánů. Ženy pocházejí z Iráku, Eritreje, Somálska, Etiopie a Egypta. Od roku 2014 se jejich počet v souvislosti s migrační krizí zvýšil o 30 procent. 
 
Nezákonná praxe pokračuje v některých imigrantských skupinách i po přestěhování do Německa. Téměř vždy se provádí na dětech. Každý rok podstoupí v zahraničí zákrok několik tisíc dívek s německým pasem, protože v Německu je tento úkon zakázáný.
 
„Mrzačení ženských pohlavních orgánů je závažným porušením lidských práv člověka. Způsobuje neuvěřitelné fyzické bolesti i psychickou újmu,“ řekl při pondělním zveřejnění zprávy Ralf Kleindiek, státní tajemník na ministerstvu pro rodinné záležitosti.
 

V Británii bylo každý týden zjištěno 200 případů FGM

Polovina obětí je hlášena v „multikulturním“ Londýně. Třetina pochází ze Somálska. V roce 2015 žilo v Británii odhadem až 137 000 žen ze zemí, kde se praktikuje FGM, odhaduje se, že 103.000 ve věku 15 až 49 a 10.000 dívek do 15 let může být zmrzačeno. Nejčastěji pocházejí z Eritreje, Etiopie, Nigérie, Somálska a Súdánu. V Londýně byla roku 2014 otevřena první specializovaná klinika pro pomoc dětským obětem FGM a všechna státní zdravotnická zařízení NHS dostala povinnost případy hlásit. Během půl roku bylo hlášeno 1700 obětí, z toho 467 s akutním poraněním! Formálně je FGM v Británii trestná už 30 let, od roku 1985, zákon byl rozšířen na provedení FGM v zahraničí v roce 2003. Dosud ale nebyl nikdo odsouzen, přestože v případě rodičů nezletilých dětí je odpovědnost zjevná. (zdroje: 2, 3) V roce 2015 byl zákon zpřísněn zavedením tzv. FGM Protection Order, kdy si oběť může pomocí soudního příkazu zajistit ochranu před zavlečením do ciziny nebo spácháním FGM. Ovšem praktické využití je v řádu pouhých desítek případů

 

Švédsko: nikdo nevyšetřoval případ školní třídy, plné zmrzačených děvčat

V roce 2014 Švédsko šokovalo odhalení masivního rozšíření nejbrutálnější formy ženské obřízky u školních děvčat. Školní lékaři ve švédském městě Norrköping březnu upozornili na 60 případů – v jedné školní třídě byly dokonce takto zmrzačeny všechny dívky. Zpráva pochopitelně vzbudila pozornost a obletěla celou Evropu. Ještě více šokující je ale fakt, že i když byl případ medializován, ještě za půl roku nebylo spáchání trestných činů ani nahlášeno, natož vyšetřováno policií. Přestože se ve Švédsku jedná o trestný čin se zákonnou ohlašovací povinností, zmrzačená imigrantská děvčata nikoho nezajímala. Nebo bylo „kulturně necitlivé“ tento skandál řešit? Ve Švédsku je přitom provádění FGM trestným činem od roku 1982, v roce 1999 vláda musela rozšířit účinnost zákona i na postupy provedené v zahraničí. Přesto imigrantské komunity zákony ignorují. Pokud je přístup švédských úřadů takto laxní, není divu.  

Na prázdniny k babičce… 

Podle statistiky egyptského ministerstva zdravotnictví FGM podstoupilo neuvěřitelných 92% egyptských žen. Většina z nich ve věku kolem 12 let. Děsivým faktem je, že jen necelou jednu třetinu těchto zákroků provádějí v Egyptě lékaři. Ženská obřízka je v Egyptě od roku 2008 nezákonná, váha tohoto ustanovení je ale proti síle tradic nízká. První lékař byl odsouzen až v roce 2015, když po zákroku zemřela třináctiletá dívka.
Rozšíření FGM:

Údaje UNICEF, 2015. Zdroj: Wikipedia

Podle zprávy UNICEF je ročně obřezáno více než 1,5 milionu žen, Světová zdravotnická organizace (WHO) dokonce uvádí až tři miliony zmrzačených mladých dívek za jediný rok. Celkové počty žen, které podstoupily obřízku, se odhaduje na 100 až 140 milionů, z toho asi 92 milionů v Africe. Ženská obřízka je prováděna v 28 zemích subsaharské Afriky, v zemích Arabského poloostrova a Blízkého východu, v Indonésii a Malajsii. V Evropě podle odhadů Evropské komise žije 500 000 žen a dívek, které podstoupily tento zákrok. Nejvíce v Británii, Itálii, Francii, Německu, Nizozemsku, Irsku, Švédsku, Belgii.
Nezákonná praxe pokračuje v některých imigrantských kominitách i v dalších generacích po přestěhování do Evropy. Téměř vždy se provádí na dětech.  Vzhledem k tomu, že je její provádění v Evropě zakázáno, jsou děvčata během letních prázdnin odvážena a zmrzačena v zemích původu rodičů.

Islám: obřízka povinná, doporučená, nebo dobrovolná

Přestože v Africe je ženská obřízka praktikována plošně, bez ohledu na náboženství, je tento barbarský zvyk výslovně a opakovaně řešen v islámské věrouce. Jednotlivé hlavní školy se rozcházejí v tom, jestli je ženská obřízka povinná, doporučená, nebo dobrovolná a jak moc řezat. Dobrodiní je prý v tom, že zbavuje ženu sexuální touhy a tak ji udržuje „morálně čistou“. Podle výroků Mohameda (hadísy) je obřízka pro muže povinností a pro ženu povoleným, chvályhodným činem. V Mali, Mauretánii, Guinei a Egyptě jsou lidé přesvědčeni, že se jedná o náboženskou povinnost. Naopak duchovní z univerzity Al-Azhar tvrdí, že FGM nemá v islámu oporu. Vidíme tady rozpor mezi „akademickým“ islámem, kterým se zaštiťují propagátoři multikulturalismu – a islámem každodenně žitým, který přichází do Evropy s migrantskými komunitami. Co říkají islámské zdroje? A woman used to perform circumcision in Medina [Madîna]. The Prophet (peace be upon him) said to her: ‚Do not cut severely as that is better for a woman and more desirable for a husband.’–Sunan Abu Dawûd, Book 41, #5251. Ibn Qudamah (book al-Mughni): „Circumcision is obligatory for men, and it is an honour for women, but it is not obligatory for them. This is the opinion of many scholars. Imam Ahmad: For men it is more strictly required, but for women it is less strictly required.“ (al-Mughni 1/70).  Circumcision of the female consists of the removal of a part of the clitoris, which is situated above the opening of the urethra. The Sunnah is not to remove all of it, but only a part. (al-Mawsu‘ah al-Fiqhiyyah 19/28).   Shaykh al-Islam Ibn Taymiyah – fatwa o prospěšnosti ženské obřízky a nemorálnosti neobřezaných:  Praise be to Allaah. Yes, they should be circumcised, i.e., the top of the piece of skin that looks like a rooster’s comb should be cut. The Messenger of Allaah (S) said to the woman who did circumcisions: “Leave something sticking out and do not go to extremes in cutting. That makes her face look brighter and is more pleasing to her husband.” That is because the purpose of circumcising a man is to make him clean from the impurity that may collect beneath the foreskin. But the purpose of circumcising women is to regulate their desire, because if a woman is not circumcised her desire will be strong. Hence the words “O son of an uncircumcised woman”are used as an insult, because the uncircumcised woman has stronger desire. Hence immoral actions are more common among the women of the Tatars and theFranks, that are not found among the Muslim women. If the circumcision is too severe, the desire is weakened altogether, which is unpleasing for men; but if it is cut without going to extremes in that, the purpose will be achieved, which is moderating desire. And Allaah knows best. (Majmoo’ al-Fataawa, 21/114)  

Zdroje:

 
Švédsko:
Další: