Blog Martin Konvička: „Braňme Visegrád“

Vyšlo na IVČRN dne 15.9.2015 (link)

Předseda Bloku proti islámu (BPI) doc. Martin Konvička via blog těsně před tiskovkou ve Sněmovně:

http://martinkonvicka.blog.idnes.cz/c/476728/branme-visegrad.html

martin_konvicka_tp„Sobota 12. září byla úžasná. Vše počínaje motojízdou proti islámu, přes mohutnou demonstraci u Muzea, pochod k Úřadu vlády a silnou řeč na koncertu D. Landy, vše ukazovalo odhodlání islámské invazi se bránit, nebýt ovce.

Během dalších dní jsem se dostal ke zprávám odjinud a bylo to všude stejné, demonstrovalo se v Bratislavě, ve Varšavě a dalších polských městech, protestní akce se konaly v Pobaltí, nátlak jménem „uprchlické kvóty“ odmítlo Rumunsko, o pevném postoji Maďarska nemluvě. Do toho zprávy z pondělí a úterý – Německo a Rakousko uzavírají hranice s „východem“, číní tak „po dohodě“ s předsedou Evropské komise Junckerem a tím směřují uprchlickou vlnu k nám, protože poslední volná cesta z Balkánu do vytoužené Říše kancléřky Merkel vede přes Moravu či Čechy…  

Toto je učesaný přepis proslovu, který jsem přednesl na Václavském náměstí, ještě před německo-bruselskou špinavostí. 

Napadlo vás někdy, přátelé, proč se nejznámějšími – v uvozovkách – „českými nacionalisty“ stali poloviční Japonec Okamura a poloviční Řek Konvička?

Ono je to vlastně logické. Já i poslanec Tomio jsme žili odmala zakořenění ve dvou kulturách, silně jimi ovlivněni. Neměli jsme  jedno „naše“ a ostatní „cizí“, ale hned dvě „naše“ – a různá cizí. Když důvěrně znáte jen jednu věc, třeba českou kulturu, blbě se vám srovnává s kteroukoli jinou; nejste si nikdy jistí, která je lepší. Když ale důvěrně znáte dvě kultury, a srovnáváte s nějakou třetí, je to jako když rýsujete trojúhelník. Už máte dva pevné body, poměříte proti nim ten třetí. No a není divu, že jsme oba museli zjistit, že islámská kultura, nebo spíš islámská ideologie a způsob života, není jen jiný. On je – proti tak rozdílným kulturám, jako jsou česká, japonská a řecká – současně divný a hnusný. Naprosto vážně, na islámském učení stěží najdete něco dobrého, co by současně nebylo jinde, a současně je tam spousta zlého, co jinde není.

Byl bych rád, kdybychom si to pamatovali: Islám neodmítáme proto, že je jiný – jak nám předhazují tamhle shromáždění monokulturní sluníčkáři – ale proto, že je hnusný, špatný, zlý. Nejsme rasisté – na lidech islámské víry nám nevadí, že mají jinou barvu pleti nebo mluví jiným jazykem. Vadí nám, že věří špatným věcem. To je ovšem jejich volba.

Právě teze, že islám není hnusný, ale jiný – a jeho odpůrcům tudíž vadí jinakost – je onou Velkou Lží, které se v posledních pár dekádách dopustily západní intelektuální a politické špičky. Je jedno, zda nám lhali a lžou ze zbabělosti, zlé vůle nebo hlouposti. Důsledky vidíme v západní Evropě dnes a denně, a opravdu je nechceme vídat v naší zemi.

Jedním z důsledků té lži je současná „uprchlická krize“. Ona to podle všeho není žádná uprchlická krize, ale islámská invaze – v jejich terminologii hidžra – vedená sice zatím beze zbraní, ale s jasným cílem šířit to jejich šílenství. Vždyť o jakých „uprchlících“ může být řeč ve chvíli, když ti lidé násilně bourají hraniční zábrany, napadají a mlátí – jako v detenčním centru ve Vyšních Lhotách, kde dokonce šlo o člena speciálních jednotek – policisty, ukazují na lidi podřezávací gesta? Přes snahu médií věc bagatelizovat jsme jistě všichni viděli záběry z maďarských nádraží a silnic – ty hromady darovaných a následně odhozených přikrývek, oděvů, stanů, kočárků. Takhle se nechová zbědovaný uprchlík, takhle se chová někdo, kdo věří, že má na darované nárok, kdo dárce už předem pokládá za své otroky. Už předem si myslí, že jsme to vzdali, a kapitulantský postoj západních státníků, zejména šílenství té dámy, jejíž příjmení se rýmuje… kancléřky Merkel, jim dává za pravdu. Oni si opravdu myslí, že jsme ovce a že jsme to vzdali.

Úplně nejhorší je však postoj západních zemí, těch zemí, v nichž moje generace viděla své vzory. Jejich politika otevřených hranic, jejich Velká lež o islámu a jejich nátlak, abychom přijali uprchlické kvóty, není nic jiného, než moderní ekvivalent Mnichovské zrady.

Jenže já na vás vidím, že jsme to nevzdali, a říkám, za nás za všechny: NE!

Uvědomme si, že nebýt Velké Lži o islámu, kdyby byl islám naopak potírán a stíhán jako každá jiná totalitní ideologie, měl by problém s uprchlíky úplně jiné rozměry. Do zemí, kde by byly veřejné projevy mohamedánství potírány, by se ta vlna logicky nehnala. Přicházeli by sem asi nějací ekonomičtí uprchlíci, ale s křesťany nebo jinými nemuslimy bychom se už nějak porovnali. Celá debata o kvótách, solidaritě, pomoci a jak tomu sluníčka, říkají je bezpředmětná, pokud jí nebude předcházet zákaz islámu, respektive postavení jeho projevů mimo zákon.

To je ale zatím hudba budoucnosti. Ovšem invaze je tady, střet, který jsem sám očekával za nějakých 10 let, je tady, a je třeba se bránit. Třeba jen drobnými kroky, jako je návrh, který by měl jít už v úterý do Sněmovny a podle kterého migrant, který na území Republiky spáchá třeba jen přestupek, automaticky ztratí nárok na azyl. Uvědomme si, že ilegální překročení hranic není přestupek, ale trestný čin.

Přátelé, hodně se teď mluví o zavření hranic. Není to tak jednoduché, jak se to říká, ale postoj Sobotkovy vlády, která říká, že to je nemožné, je horší než lež. Je to hanebnost. O to víc je třeba si cenit třeba postojů maďarského premiéra Orbána, který oznámil, že Maďarsko hranice zavře, a vysloužil si za to jen nadávky od německých a rakouských politiků. Vedle Orbána tady jsou státníci polští a slovenští, všichni víme, že většinové postoje Poláků, Slováků a Maďarů jsou stejné, jako většinové postoje Čechů. Opevnit hranice malého Česka nemusí být technicky snadné, ale společně opevnit hranice čtyř středoevropských zemí technicky možné je. 

V mé profesi – vědě – platí, že všichni, kdo něco dokázali, stojí na ramenou obrů. Podobné to je i v našem společném aktivismu. Jeden takový obr, guru českého antiislámu, je publicista Benjamin Kuras – dnes už starší chlap, který varoval Čechy před islámem dávno přede mnou, už v 90. letech. Občas si s ním píšu a když jsme řešili současnou krizi, napsal mi, cituji po paměti.

„Je to špatné. To, co jsem očekával k roku 2050, se stane  roku 2020, Evropa se islamizuje, odpor bude potlačen a dnešní děti budou rády, když dožijí jako umírnění muslimové, jakých je plný Pákistán nebo Tunisko, a ne jako saláfističtí magoři, jací dnes blbnou v Islámském státě. To ovšem neznamená, že to vzdám, protože je lepší být odhlaven, než podmaněn“.

Na což jsem mu napsal:

„Víš, Bene, ty sice znáš prostředí redakcí a gentlemanských klubů, ale neznáš tak dobře jako já prostředí „při zemi“, mezi obyčejnými, zejména mladšími, lidmi. A lidé tady u nás, v postkomunistických zemích, bojovat chtějí. Nechtějí, aby svobody, které dnešní padesátníci před čtvrtstoletím pracně získali zpět, oni jako dnešní dvacetiletí ztratili. Lidé ve východní Evropě bojovat chtějí, a bojovat budou“.

Odepsal jediné, a já se s Vámi s dovolením podělím: „Braňme Visegrád!“

Braňme ho, držme při sobě s Maďary, Poláky a Slováky, a ideálně i dalšími nezamuslenými zeměmi jako je Pobaltí nebo Rumunsko. Pokud se stane nejhorší a na západě Evropy světla svobody zhasnou, nebo třeba nezhasnou ale ty země se propadnou do násilí a anarchie, musí zde být kus svobodného světa, kde bude pokračovat evropská kultura, kam se budou moci uchýlit odmítači islámu ze západních zemí, který vrátí západní Evropě to, co jim dlužíme z dob komunismu.

Přátelé, žijeme v jedné z nejsvobodnějších zemí světa a jsme povinni vůči našim dětem tu svobodu ubránit. Je to strašný pocit, závazek. Ubráníme ji, nic jiného nám ani nezbývá.

——————-

To bylo v sobotu. Nedělní a pondělní události daly mi za pravdu: přinejmenším část západoevropských „elit“ Evropu vzdala nebo prodala a aby sami před sebou zakryli svoji hanbu, snaží se do průšvihu vtáhnout i středoevropské postkomunistické země. Ty se snaží bránit, každá činí co může a na co si jejich volení politici troufnou. Rychle se nám rozplývají iluze o společné evropské solidaritě, férovém jednání mezi evropskými státy nebo společných zájmech. Vedení EU a Německa se chová buď jako nepřítel, nebo jako šílenec, nikoli však jako partner menších států. 

I uvědomil jsem si jedno. Když naposled nastala taková situace – za Mnichova 1938 – tak Československo nebylo bito a rozbito proto, že by se nechtělo bránit, nebo že by nacistické Německo bylo silnější. Na válku s nacistickým Německem jsme byli připraveni, i zradu „západu“ bychom nějak ustáli. Co nám tehdy zlomilo vaz byly spory mezi malými zeměmi na Východě. Maďarsko a Polsko, jak jistě víte, se tehdy spojily s Německem proti Československu, místo aby se společně bránily rozpínavosti nacistických magorů. Malicherné maďarsko-slovenské, rumunsko-maďarské nebo polsko-české spory nám tehdy zlomily vaz; proti sjednocené síle by ani Hitler se Stalinem neměli moc šancí. 

A stejně tak dnes. Sdružení zemí V4 tvoří nemalý prostor s 65 miliony obyvatel, hájitelnými hranicemi, surovinovými zdroji, obrovským kulturním potenciálem a statečným obyvatelstvem. Sdružuje národy, které sdílejí tradici odporu proti islámu – máme to hluboko v genech, protože jsme to byli my, kdo po několik staletí bránil západní Evropu před Osmany. A to nemluvím o potenciálu, který by takovému sdružení přidalo zapojení Rumunska, Estonska, Litvy, Lotyšska a možná i dalších zemí. Vznikla by hráz, na níž by si alláh vylámal zuby. 

Pořád tady jsou malé středoevropské nacionalismy, ale všichni taknějak tušíme, že nás spojuje odpor k islámské totalitě, snaha nenechat se ponížit a podmanit, jako se dnes děje Němcům, Francouzům a dalším. A co víc – máme k těm společným zájmům instituční rámec, Visegrádskou smlouvu, která je dobrou základnou pro formulaci společné politiky jak vůči machometánům, tak vůči šílencům z Bruselu. Visegrád byl dlouho trochu vysmívaným romantickým projektem prvního polistopadového prezidenta, Václava Havla. Je to takový paradox dějin: Havel by v 90. letech nikdy nekývl na spojenectví, použitelné k vymezení se proti jím tolik milovanému, postupně však zešílevšímu, západu. Nikdy by na nic takového nekývl, přesto je Visegrád jeho nejnadějnějším politickým dědictvím.“


Zároveň Blok proti islámu vyhlásil blokádu hranic:

https://www.ivcrn.cz/bpi-vyhlasuje-blokadu-hranic-pridejte-se/


 

Diskuze:

psáno před tiskovkou ve Sněmovně.http://martinkonvicka.blog.idnes.cz/c/476728/branme-visegrad.html

Posted by Islám v České republice nechceme on 15. září 2015

 

 

Komentáře

comments