„Evropa vstoupila do pokročilé fáze komplexního psychiatrického onemocnění, jehož hlavními symptomy jsou sebenenávist, absence pudu sebezáchovy a bezděká touha po sebezničení“ – Benjamin Kuras

Vyšlo na IVČRN dne 9.11.2014 (link)

Úřad pro multikulturní hygienu, evropské Dobro a konečná řešení odhalil dalšího ISLÁMOFOBA DNE (a samozřejmě xenofoba, rasistu a nácka) – tentokrát tuzemce, tedy vlastně exulanta z Osmašedesátého, intelektuála každým soudem a ještě k tomu Žida. Rafinovaného – nedá ani odbýt dehonestující nálepkou, „židovského původu“, kterou měli pro své k likvidaci určené spolustraníky rezervovánu komunisté v 50. letech, protože k judaismu (roku 1974) konvertoval. Jistě to udělal proto, aby mohl o třicet let později šířit tu hnusnou ISLÁMOFOBII, a židovstvím si dělat alibi. My ho však odhalili, zakuklence, a multikulturu si rozvracet nedáme!

10711109_10152865823832938_5399675450421260031_n

Rodák ze Zlína, který o svých předcích hovoří jako o „kovaných Hanácích dělnického původu“ vystudoval v 60. letech, době kulturního kvasu, anglistiku v Olomouci. Zapojil se do maloměstského kulturního života – vydával spolu se spolužáky filosofický časopis, pracoval jako rozhlasový redaktor i hotelový recepční, o tvrdé převaze dívek na olomoucké Filosofii říká, že ho naučila „něhu k ženám“. Miloval angličtinu, které prý přišel na chuť při pravidelném poslechu Hlasu Ameriky, a odtud anglosaskou kulturu. Nepřekvapí tudíž, že p ruské okupaci hodil kramle na západ, a chytil se přímo v Británii, jako redaktor BBC. Krom toho to zkoušel jako dramatik, jeho hry měly slušné recenze, ale „na uživení to nebylo“. Po roce 1989 vydal v Česku přes 20 knih, stejně jako nespočet novinových a časopiseckých článků, rozhovorů, blogů.

Generačně patří k exulantům, které listopadový převrat zastihl na prahu středního věku: Příliš pozdě na to, aby v Čechách zahájili nový život, příliš brzy na to, aby se chystali do truhly. A tak si zvolil život v půli cesty: Jeho knihy – pokud nejsou o ženách což je Kurasovo druhé velké téma – přibližují Čechům ten dlouho odpíraný „západ“, a současně ukazují, jak jsou Češi a Čechy vnímáni zvenku. Zpočátku, třeba v knize „Češi na vlásku“ (1999), to bylo spíše s laskavě humorným nadhledem vůči oběma světům. Postupně (např. v knize „Sekl se Orwell o dvacet let?“ z roku 2003) začíná převažovat pesimistický tón, autor varuje před úbytkem svobody, pokrytectvím intelektuálů, bezradností společenských elit – a to na obdivovaném „západě“, kde se stále víc utužuje diktát neomarxistické politické korektnosti, spíše než v Česku, které je proti nablblé ideologické masírce přece jen odolnější. Autor čím dál častěji varuje před sílícím islámem v západní Evropě a je znechucen až zděšen z postojů západoevropanů, kteří bez odporu opouštějí ty principy a svobody, které čeští intelektuálové Kurasovy generace na západě tolik obdivovali, které jim byly leitmotivem politického hesla „Zpátky do Evropy“, kvůli nimž má generace svrhla senilní komunisty. Asi nejlepší Kurasova kniha, „Jak zabít civilizaci“ (vyd. 2011) se ptá po příčinách západního vyklízení pozic. Ideologicky odkrývá vliv neomarxistických akademiků, jde však hlouběji, do psychologie aktérů, a správně identifikuje jev, který je západním kapitulantům vlastní – etnomasochismus, sebenenávist. A nebyl by to milovník žen Kuras, aby nebyl zděšen, že v tom necháváme naše ženy a děti…

Čtětě také  Další totalita?

Otevřená kritika islámu a neméně otevřené rozčarování Západem autorovi prochází i proto, že si na něj, jako na úspěšného exulantského myslitele, naše amatérská mediální klaka netroufá. Vrátil se ze západu – nenávistnými výpady vůči němu by pošpinili modlu skvělé a civilizované Evropy, odkud přece může přicházet jen krystalické Dobro. Kuras se řadí k dalším exulantským publicistům, kteří proti bývalému režimu něco skutečně dělali, prosadili se na západě, zachovali si však pevné vazby domů i kritický nadhled. Dalšími takovými autory jsou konzervativní analytik Tomáš Haas, kritik politiky EU Petr Robejšek, kritik politické korektnosti Ota Ulč a Alexander Tomský, který byl po převratu ředitelem nakladatelství Academia. Ti všichni varují, že současný evropský vývoj nezaručuje svobodu, kvůli níž kdysi odešli z komunistického Československa, ale naopak svobodu omezuje. Současná západní politika je pokračováním komunistické buzerace jinými prostředky. Rozdíl je v tom, že zatímco „moskevští“ komunisté měli aspoň jakousi představu dalšího vývoje společnosti, představu blbou ale konstruktivní, bruselští komunisté dokáží jediné – etnomasochistickou destrukci, která otvírá dveře netušenému barbarství.

Benjamin Kuras je z výše uvedených jmen nejotevřeněji protiislámsky zaměřen. Správně vidí, že sebenenávistné evropské pinožení může skončit vítězstvím těch, kdo jsou nejodhodlanější, mají nejtvrdší lokty a neberou si ohledy – a nedává příliš mnoho šancí západní Evropě, kde rozklad společnosti, urychlený islámskou imigrací, došel příliš daleko. Kniha „Jak zabít civilizaci“ obsahuje mimo jiné dlouhé výčty západních kulturních vymožeností, jež jsou nástupem islámu ohroženy a jež s vítězstvím islámu skoro určitě ztratíme.

Sluníčková média reagují na tuto otevřenost jak umí – nedávno ještě protěžovaného exulanta Kurase čím dál častěji ignorují. Netroufnou si však otevřeně pomlouvat ani jeho, ani jeho generační souputníky. Smutné však je, že dnes jde o sedmdesátileté chlapy – jsou sice vitální, inteligencí a nasazením strčí každý z nich do kapsy dvě sluníčkové fakulty, ale přece jen zde nebudou věčně.

Čtětě také  Zpověď bývalé muslimky: Islám v Česku? To je násilí a mnohoženství!

Je na nás, abychom je v případě potřeby zastoupili, navázali na jejich varování a vymysleli, jak západní svobody a kulturu zachránit. Je to velká odpovědnost, ale těm chlapům to dlužíme. Hlavně to však dlužíme sami sobě.

Diskuze k příspěvku viz link FB nahoře

Komentáře

comments