Jana Hybášková (2004): „Čekání na válku“

Vyšlo na IVČRN dne 6.10.2014 /link/

Jana Hybášková, do roku 2004 velvyslankyně ČR v Kataru a Kuvajtu, píše o kuvajtských ženách:

Provdána v patnácti, první dítě v šestnácti. Čtyři děti a manžel si přivede novou. Dá jí auto, služebnictvo a vilu. Černě se zahalí, nikdy již muže nespatří, sama, do smrti sama, druhá, třetí, čtvrtá žena, pojištěná, bohatá, cestující po světě a nakupující. Synové dospějí do osmi let, otec si je převezme k výchově, na kterou ona již nemá vliv. S ní zůstanou dcery, stejně ušlápnuté, tvrdé, nenávistné… čekající na to, až budou moct plodit děti. Matka, ta černá… nenávidí, bohatne, tloustne a modlí se.
Takto tvrdé, černé, neradostné jsou i ženy z vládnoucí rodiny. Hořkost z okupace, hořkost z jasně stanovené sociální role, hořkost z toho, že zde neexistuje normální poměr mezi mužem a ženou. TVrdé a trvalé rozdělení, segregace. Rozdělené fronty na chleba, rozdělené hodiny v posilovnách, rozdělené modlitebny, rozdělená holičství, rozdělené společnosti… Kuvajťanky do mužských společností nepřijdou… Kuvajtanky se scházejí samy, sedí a jí a klebetají, vrány černé se slétávají, sundávají své hábity, pod nimi pověstné kostýmky firmy Dior nebo Chanel. Jenom pro ženy, jenom ženám ukazují. Povídají a povídají. Černé vrány, k zlatníkovi přiletí, tři, čtyři útěšné dostaly, zlato kupují… kdo ho uvidí… a vidíte, jak tiše a teskně po vás koukají… nakonec koukají po ženách, opuštěné a teskné, se ženami se milují.

A přesto, pracovat by nešly. Doma sedět, na služky řvát, malým dětem kupovat malajské služebné a pákistánské řidiče… cukroví jíst, auto řídit. Nepracovat, peníze mít. Když dostanou hlasovací právo, které v Kuvajtu stále nemají, budou volit vše pro zachování stávajícího systému -budou volit čisté konzervativní islámské fundamentalisty. Dejte ženě v Zálivu hlasovací právo a zvolí fundamentalistu. Nebot ten říká, aby zůstala doma, nepracovala, nenesla odpovědnost a byla živena. Konec konců jistota. Hořká, ale jistota. Nenávidím ji, ale je to jistota. Nebudu proti ní bojovat, vydržím ji. Koutky se ještě více svěsí. Jdu se najíst cukroví a pomodlit. To pomůže.

Čtětě také  Pište nebo volejte své dotazy, podněty, připomínky řediteli Organizace na pomoc uprchlíků Martinovi Rozumkovi dnes večer v Hyde Parku

Jana Hybášková (2004): Čekání na válku. Výpověď odvolané české velvyslankyně v Kuvajtu. Nakladatelství Rybka Publisher

Diskuze k článku viz link FB nahoře

Komentáře

comments