Jsme křesťané! Ne ovce! – Anti-Balaka

Vyšlo na IVČRN dne 8.11.2014 (link)

ISLÁMOFOB DNE je dnes kolektivní, zahrnuje celé ozbrojené hnutí. Domobrana středoafrických křesťanů sice má zakladatele, je jim jistý Levy Yakete, označovaný za „křesťanského teroristu“, ale ani všemocný google o něm neví mnoho konkrétního. Jím založená či vedená organizace je za „křesťanské teroristy“ označovaná rovněž. Že to jsou jasní xenofobové a rasisté, vidíme z fotografie. Ubližují totiž islámovi, a to je moc, moc škaredé … Nebo že by to nebyli žádní teroristi, ale normální chlapi a kluci, kteří brání svou zem a své rodiny? Posuďte sami.10395176_10152862611592938_7447359745332439608_n

Středoafrická republika, země o rozloze 620 tis. km^2, necelými 5 miliony obyvatel a ročním HDP na hlavu pouhých 360 dolarů pokládána za jednu z nejzaostalejších, ale též nejromantičtějších a nejméně civilizací zasažených zemí „černé Afriky“. Cestovatelé, tedy ti dobrodružnější, ji donedávna milovali pro nezkaženou přírodu, docela hodné lidi a pohodově zápecní atmosféru. Země ležící na rozhraní suchého Sahelu a tropických lesů to historicky neměla moc snadné. „Přirozený“ vývoj rozvrátila nejdřív tzv. bantuská migrace (obdoba evropského stěhování národů, jež proběhla ve zhruba stejnou dobu, v 1. tisíciletí našeho letopočtu), krátce nato se celá oblast Sahelu stala lovištěm černých otroků pro nenasytné islámské trhy – tato hanebnost vrcholila v 16-18. století a zbídačila celou subsaharskou oblast, ve zbídáčeném stavu ji v 19. století našli evropští kolonialisté. V 19. století se země dostala pod francouzskou správu, za 2. světové války byly tamní posádky baštou gaullistického odporu proti kolaborantské vládě ve Vichy, po získáni nezávislosti zemi nechvalně proslavila vláda šíleného diktátora a občasného kanibala, „císaře“ Bokassy (1965-1979). Během 80. a 90. let s země postupně stávala normální africkou zemí, kterážto definice samozřejmě zahrnuje sérii státních převratů, povstání a mezikmenovch půtek, vše však probíhalo relativně v klidu, tedy na subsaharské poměry.

Čtětě také  Česká sluníčková galerka na rasistické akci Stop Čechům

Vcelku poklidný vývoj narušilo „islámské obrození“, související – jako všude ve světě – s hromadami petrodolarů, jimiž západ zásobuje šílence ze zemí typu Saudské Arábie a Kataru a které oni šílenci „reinvestují“ do podobě výstavby mešit a školení militantntích imámů všude po světě. Středoafrická republika je většinově křesťanská země, přičemž pod pláštíkem křesťanství přežívají stará lidová náboženství. Muslimů je „jen“ 15 procent (alespoň podle Wiki), a donedávna islámování nijak nehrotili. Ovšem roku 2012 ti milí, sluníčkoví muslimové založili militantní organizaci Séléka, která vystoupila proti vládě křesťanského a prozápadního „diktátora“ Françoise Bozizé. (Ten pozastavil platnost ústavy a vládl pomocí dekretů, ovšem do své vlády jmenoval vůdce většiny opozičních skupin a snažil se o jakýsi národní konsensus). Séléka, podporovaná z arabských zemí, předváděla klasický džihád – zatímco její politické křídlo vedlo sladké řeči o „dialogu“, její bojůvky přepadaly státní úřady, školy a misie, proslulé byly mačetové útoky na neozbrojené vesničany a křesťanské pastory. V březnu 2013 obsadila Séléka hlavní město, svrhla prezidenta Bozízeho, jmenovala prezidentem svého vůdce Michela Djotodiu – a oznámila Saudské Arábii, že v zemi zavede právo šaría.

Jenže islámovat v subsaharské Africe není totéž, jako islámovat ve vykastrované západní Evropě. Proti militantům ze Seléky se postupně zformovala ANTI-BAKALA, doslova „anti-mačeta“, milice křesťanské domobrany. (Existovaly už od roku 90. let, dlouho však šlo o skupiny bránící vesnice proti banditismu a nijak nezasahující do „velké“ politiky). A protože země je většinově křesťanská a subsaharský frajer, když mu dojde trpělivost, umí být safra ostrej, nastaly pro machometány ze Séléky těžké časy. Anti-bakala pořádala na Djotodiovy stoupence nefalšované hony … a západní média, která o muslimském teroru proti křesťanům předtím neztratila slůvko (sledovaly to ovšem antiislámské blogy, například tady http://www.jihadwatch.org/2013/11/central-african-republic-450000-christians-flee-from-muslim-attacks), začaly být plné zpráv o nebohých, nevinných a sluníčkových muslimech, hnaných na útěk zlými křesťanskými teroristy (například zde http://www.bbc.com/news/world-africa-26274198). Pro toho, kdo dění jen trochu sledoval, šlo o ukázkový příklad mediální manipulace, kde byl útočník vydáván za oběť, křesťané ze vrahouny a muslimové, jak jinak, za chudáčky ňunínkovaté.

Čtětě také  Napsali jsme Viktoru Orbanovi

Během roku se do věci postupně vložilo mezinárodní společenství, OSN dojednalo jakési příměří, do země přispěchaly jednotky OSN, pozorovatelé Organizace africké jednoty a francouzští vojáci – to vše na obranu poražených muslimů před údajnou „genocidou“. Šílenec Michael Djotodia byl přinucen rezignovat (leden 2014), jeho Séléka ovšem pokračuje v teroristických útocích, a to navzdory příměří mezi Sélékou a Anti-bakalou z července téhož roku.

Z příběhu plynou dvě poučení: První je, že mohamedáni všude na světě se cítí ohromně silní, dokud se jim lidé nepostaví na odpor, ale jakmile narazí na odpor, sype se ten jejich džihád na prach. A druhé, že západ, zejména sluníčková média, neopomenou jedinou příležitost, kdy se mohou zastat mohamedánů a plivnout si na křesťany. Pokud doufají, že za to od mohamedánů získají nějakou protekci, pak doufají marně.

Diskuze k článku viz link FB nahoře

Komentáře

comments