Srovnávací studie integrace imigrantů v 6ti evropských zemích

Srovnávací studie integrace imigrantů v šesti evropských zemích
Prof. Dr. Ruud Koopmans, Department „Migration, Integration, Transnationalization“ Social Science Center Berlin (WZB)

Sdělovací prostředky často citují zprávu o tomto sociologickém výzkumu. Protože výsledky studie odporují argumentačním postojům zastánců politicky korektního přístupu, je vhodné je podrobit bližšímu zkoumání.

Studie byla provedena v roce 2008 mezi imigranty tureckého a marockého původu a původními obyvateli křesťanské víry. Zjišťovala postoje obyvatel v Německu, Francii, Holandsku, Belgii, Rakousku a Švédsku. Zúčastnilo se jí 9000 respondentů, takže můžeme její závěry považovat za reprezentativní.

Náboženský fundamentalismus se definuje jako souhlas se třemi základními principy (podle B. Altermeyer and B. Hunsberger):

  1. věřící by se měli obrátit k věčným a neměnným pravidlům daným v minulosti,
  2. tato pravidla (zapsaná v Bibli, Koránu) povolují pouze jeden výklad a jsou závazná pro všechny věřící,
  3. pro věřícího jsou tato pravidla nadřazena civilním zákonům.
Jak je tento pohled rozšířený mezi muslimy a křesťany všech šesti států, vidíte zde:
1
Ze sociologického měření jasně vyplývá, že náboženský fundamentalismus je daleko více rozšířen mezi muslimy než v křesťanské populaci. Proti často používanému tvrzení, že fundamentalismus je reakcí na vyloučení hostitelskou společností, hovoří fakt, že obecně nejnižší výskyt fundamentalismu je v Německu. V této zemi je přístup k náboženským právům požadovaným muslimy ze všech zkoumaných zemí nejméně vstřícný.
Postoj muslimů a křesťanů ke světské spravedlnosti je v různých evropských zemích odlišný. Množství muslimů, kteří považují náboženská pravidla za závaznější než právo a zákony státu ve kterém žijí, je nejnižší v Německu. Naopak ve Francii a Rakousku jsou o tom přesvědčeny téměř tři čtvrtiny muslimů.
2
Dřívější výzkumy ukázaly, že s fundamentalismem se spojuje nepřátelský postoj vůči ostatním skupinám obyvatelstva. Přítomnost těchto skupin je vnímána fundamentalistickými věřícími jako silně ohrožující. Ve výzkumu bylo možné zvolit tři následující postoje, které demonstrují míru tohoto pocitu ohrožení – nepřátelství vůči homosexuálům a Židům a pocit ohrožení vlastní skupiny:
  1. „nechci mít za přátele homosexuály“
  2. „Židům se nedá věřit“
  3. „Západní země se snaží zničit Islám/Islám chce zničit západní kulturu.“
3
Tato studie není ojedinělá. S výsledky korespondují i závěry dalších nezávislých prací. K podobným údajům dospěla třeba studie „Muslimové v Německu“ z r. 2007.
Pro návrat ke kořenům víry a proti zavádění nových myšlenek do Islámu bylo 43% německých muslimů. To odpovídá 50% zjištěným ve skupině německých muslimů touto studií. Následování náboženských předpisů bylo důležitější než demokracie pro 47% dotázaných muslimů.
Ve studii Wilhelma Heitmeyera z r. 1996 bylo proti reformám víry 49% Turků druhé generace, narozených v Německu, sionismu se bálo 33% dotázaných.

Fungují vysvětlení příčin, která používají mnozí politici a média?

  1. „socioekonomické vyloučení“: NE. Rozdíly ve vzdělání a zaměstnanosti odpovídaly malým rozdílům uvnitř muslimské nebo křesťanské komunity (nezaměstnaní a chudí se častěji přikláněli k fundamentalismu a xenofobii jak u muslimů, tak mezi křesťany). Obrovský rozdíl mezi skupinami však započítání tohoto parametru nijak nezmenšilo.
  2. „Odcizení a stres z jiné kultury“: NE. Stejně fundamentalistické postoje a nepřátelskost vůči jiným skupinám byly potvrzeny různými výzkumy v domovských muslimských zemích (studie Pew Research Center http://www.pewresearch.org/ )
  3. „Nedostatečná náboženská práva“: NE. Nebyla prokázána souvislost mezi právním začleněním Islámu a vznikem fundamentalismu (Carol, Koopmans in Ethnicities 2013)
  4. „Nedílná vlastnost Islámu“: NE. Pokud bychom (na rozdíl od autorů studie) řekli ANO, tvrdili bychom, že liberální muslimové a turecká menšina Alevitů nejsou dobrými, „pravými“ muslimy.
Čtětě také  A jak to vidí druhá strana?

Co z toho vyplývá?

NEPODCEŇOVAT.  Tato zjištění jsou v protikladu k často používanému tvrzení že islámský náboženský fundamentalismus v západní Evropě je jen okrajová záležitost. A že křesťanský fundamentalismus je úplně stejně častý.
NEOMLOUVAT SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM. Nejnižší výskyt fundamentalismu je v Německu, které muslimům povoluje nejméně náboženských práv ze všech šesti evropských zemí.

Zpracováno podle zdrojů:

Fundamentalism and out-group hostility. Muslim immigrants and Christian natives in Western Europe. Ruud Koopmans, published in: WZB Mitteilungen, December 2013.

Religious fundamentalism and out-group hostility among Muslims and Christians in Western Europe. Presentation at the 20th International Conference of Europeanists, Amsterdam, 25-27 June, 2013

Islamic fundamentalism is widely spread. Wissenschaftzentrum Berlin study shows significantly high numbers amongst Europe’s Muslims. WZB Press release.

Profesor Ruud Koopmans, Professor of Sociology and Migration Research at the Humboldt University of Berlin: http://www.wzb.eu/en/persons/ruud-koopmans

Komentáře

comments

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY