V ČR dochází k velkému nárůstu rituálních porážek. Z toho drtivá většina – „halal“ – připadá pro potřeby muslimské obce ČR.

Kvůli zvýšenému množství imigrantů, kteří získávají právo trvalého pobytu v České republice se stále častěji setkáváme s různými pro nás velmi exotickými zvyklostmi. Ještě nedávno byly termíny jako Halal či Košer pro většinu občanů prakticky neznámými.

Naše historie je spojena téměř výhradně s křesťanstvím a judaismem. V reformovaném křesťanství nejsou žádné požadavky na rituály spojené se zabíjením zvířat, a židovská menšina své rituální potřeby řešila případným dovozem ze zahraničí. Objem distribuce rituálně upravených potravin ze zvířat byl velmi nízký a sloužil výhradně pro malé množství ortodoxních židovských věřících.

Muslimská menšina na našem území se sice vyskytovala již v meziválečném období, ale k částečnému uznání některých náboženských práv muslimů došlo až v roce 2004. Rituální porážky na našem území do roku 1993 nebyly zákonem umožněny a jejich případné provedení by bylo protizákonným týráním zvířat.

Zcela jiná situace nastala po vstupu České republiky do Evropské unie, kdy v rámci harmonizací zákonů jsme přistoupili na takové úpravy naší legislativy, které rituální porážky při splnění zvláštních podmínek umožnily.

V České republice, stejně jako v Evropě, je omráčení zvířat před porážkou podmínkou vycházející ze zákona. Omráčení musí být provedeno pro uvedení zvířete do stavu bezvědomí tak, aby vlastní porážka nemohla působit zvířeti bolest, utrpení, úzkost či stres. Současné požadavky na způsob porážky se řídí nařízením Rady ES č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování.

Směrnice 93/119/ES připouští možnost udělení výjimky ze zákona v případě provedení na jatkách pro potřeby náboženských rituálů. S ohledem na různé národní zvyklosti jsou případné rituální porážky řešeny na úrovni vnitřní legislativy jednotlivých členských zemí. V rámci Evropy je tak možnost setkat se jak s úplnými zákazy rituálních porážek, tak s možností získat výjimku. Součástí výjimek pak dále může být omezení množství porážených kusů zvířat nebo množství importovaného masa ze zvířat před porážkou neomráčených.

Česká republika porážku zvířat řeší zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, a umožňuje ministerstvu zemědělství udělit výjimky pro potřeby církví a náboženských společností. V současnosti je uděleno devět výjimek ze zákona, z toho sedm pro muslimskou obec (Ústředí muslimských obcí) a pouze dvě pro Obec židovskou.

Z množství poražených zvířat v tabulce č. 1 je patrné, že dochází k velkému nárůstu rituálních porážek ve sledovaném období od roku 2009 do roku 2014. Z toho však většina připadá na potřeby muslimské obce, viz tabulka č. 2. Židovské potřeby mají klesající tendenci a týkají se již jen drůbeže (brojleři a krůty).

Tabulka 1. Schválené rituální porážky v ČR v letech 2009 – 2014

Tabulka

Tabulka 2. Srovnání počtu poražených zvířat na území ČR

Tabulka

Kritika společnosti se soustřeďuje na dva hlavní aspekty. Tím zásadním je nezpochybnitelné utrpení zvířat poražených bez omráčení. Pro potřeby Rady ES provedený výzkum v rámci projektu Dialrel shrnul dosud provedené vědecké poznatky a na základě vlastního vědeckého šetření potvrdil, že rituální porážka i v případě bezchybného provedení vystavuje zvířata většímu utrpení než porážka provedená v souladu se zákony. Mezi rizika patří také zvýšené nebezpečí kontaminace bakteriemi E.Coli a snížení kvality masa jako následek obranných reakcí při intenzivním vystavení bolesti při porážce bez omráčení.

Dalším aspektem, pro který jsou rituální porážky většinově odmítány, je skutečnost, že maso z neomráčených zvířat je distribuováno v běžné obchodní síti, případně je podáváno ve veřejném stravování, včetně např. školských zařízení. Toto se týká téměř výhradně produktů Halal. Mezi záměry EU původně patřilo i zavedení povinného značení potravin z rituálních porážek popisem “Maso z porážky bez omráčení”, na základě nátlaku výrobců potravin obávajících se negativních reakcí konzumentů ovšem toto nakonec nebylo uzákoněno. Že se problém masa s označením Halal netýká jen zahraničí dokazují nálezy halal kuřecího masa, převážně brazilského původu, i ve školních jídelnách v České republice. Dochází tak k nechtěné diskriminaci jiných náboženství, včetně judaismu či křesťanství, které zapovídá konzumaci potravin zasvěcených jiné modle, ale zvláště většinové společnosti bez náboženské příslušnosti, která odmítá zbytečné týrání zvířat.

Zvětšování muslimské komunity v Evropě je spojeno s obchodními aktivitami a stále více lokálních a nadnárodních výrobců a obchodníků je ochotno se podílet na obchodu s produkty pro muslimy. Nedílnou součástí obchodu jsou i placené certifikace Halal, které pomáhají financovat šíření islámu ve světě, včetně možné podpory terorismu. Certifikace Halal se netýká jen masa poraženého rituálním způsobem, ale prakticky všech potravin, kosmetiky a dalších produktů. S ohledem na připravované schválení dohody TTIP mezi USA a EU je možné čekat další zvýšení importu, neboť USA jsou největším světovým exportérem masa poraženého rituálním způsobem pro muslimskou komunitu.

Symbol Halal je tak možno v současnosti považovat i za hlavního představitele produktu ze zvířat poražených rituálním způsobem, ovšem opět připomínáme, že tento symbol nemají výrobci povinnost uvádět na svém zboží.Mezi hlavní odpůrce Halal produktů se řadí organizace Boycott Halal a u nás iniciativa Stop Halal CZ, spolu s dalšími spolky na ochranu zvířat.

Autor: Martin Ambros

http://www.securitymagazin.cz/zpravy/tyrani-zvirat-jako-nasledek-nabozenske-svobody-1404044261.html

pic_halal_ambros

Diskuze:

Komentáře

comments