Vyjádření RRTV ke stížnosti diváků na průběh pořadu Hyde Park s Martinem Konvičkou

Jedná se o vyjádření RRTV všem divákům (copy&paste), kteří si stěžovali na absolutně nevhodně vedený formát pořadu Hyde Park s moderátorkou Barborou Kroužkovou. Na internetu tento Hyde Park téměř zlidověl a vedli se dlouhé debaty o hrozném zaujatém výkonu paní moderátorky a vůbec úrovně celé České televize – obrázek je z nějakého blogu k tématu. (záznam pořadu zde http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/28.1.2015/)

Vyjádření je sáhodlouhé omlouvačné a takové do ztracena. Nic se nestalo a pan Konvička je vlastně politik a populista a tak si to zasloužil. Moderátorka byla prostě skvělá jako celá ČESKÁ TELEVIZE.
Delší zprávu o ničem jsem už viděl jen při vyhodnocení zřícení letadla po 15ti letech vyšetřování.

RRTV.cz

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“) projednala na svém 4. zasedání, konaném dne 17. února 2015, stížnost na provozovatele vysílání ČESKÁ TELEVIZE.

Poukazujete na obsah diskusního pořadu Hyde Park, jehož hostem byl Martin Konvička, představitel iniciativy Islám v ČR nechceme. Monitoringu byl podroben pořad Hyde Park vysílaný dne 28. ledna 2015 od 20:05 hodin na programu ČT24. Posuzované vydání pořadu Hyde Park mělo strukturu, která je pro tento cyklický pořad typická. Po představení hosta Martina Konvičky, představitele iniciativy Islám v ČR nechceme, moderátorkou, následovala nejprve připravená reportáž, která uvedla téma pořadu.

Reportáž připomněla demonstraci proti islamizaci Evropy a ČR na Pražském hradě 16. ledna 2015, zorganizovanou iniciativou Islám v ČR nechceme (IvČRN). V rámci reportáže promluvili oslovení řadoví účastníci a zúčastnivší se politici poslanec Marek Černoch (Úsvit) a poslankyně Jana Černochová (ODS). Citována byla informace o IvČRN ze situační zprávy MV ČR o extremismu a ustanovení o svobodě vyznání v Listině základních práv a svobod. O muslimech v ČR promluvil sociolog Karel Černý z FHS UK.

Reportáž končí položením otázky „Je islám pro Evropu a Česko skutečnou hrozbou, nebo jsou větším rizikem právě hnutí, která se vůči němu začala vymezovat?“, což je možné považovat za téma pořadu. Podstatnou část pořadu tvořila následující diskuse s hostem ve studiu, při které měla moderátorka, jak je to typické pro pořad Hyde Park, specifickou úlohu spočívající v tom, že především tlumočila otázky položené diváky prostřednictvím webové a facebookové stránky pořadu.

Sama moderátorka formulovala jen doplňující otázky, otázky, které vedly hosta k zodpovězení zbývajících částí diváckých dotazů apod., nebo v některých momentech prezentovala citace z připravených dokumentů na doplnění právě probíraných dílčích otázek. Základní rámec diskuse s hostem tvořily otázky diváků. Prostřednictvím odpovědí na pokládané otázky host informoval o svých postojích, motivaci k nim a o tom, co reprezentuje. Celek otázek byl dostatečně široký a různorodý, aby dával předpoklady pro to, aby odpovědi mohly vytvořit nejednostranný medailon osobnosti hosta a iniciativy, kterou reprezentuje.

Čtětě také  Neziskovky pomáhají pašovat migranty do Evropy. Jak to funguje? Podívejte se sami!

Otázky byly nejen čteny moderátorkou, ale byly uváděny i formou titulků a prezentovány na velké obrazovce ve studiu, takže je spolu s diváky měli průběžně na očích i host pořadu a moderátorka, což přispívalo k tomu, aby se rozhovor držel aspektů vyjádřených v otázkách. Jak již bylo řečeno, formát pořadu a v něm úloha moderátora jsou specifické. Pořad, v němž host odpovídá na otázky nepřítomných diváků, by snadno mohl upadnout do stylu „ptejte se mě, na co chcete, já na co chci, odpovím“, a zde nastupuje úkol moderátora, dohlížet na to, aby host různými způsoby neuhýbal od odpovědí. 747-1Disciplinovanost hostů při odpovídání na pokládané otázky je v průběhu cyklu Hyde Park velmi různá, a jde o velmi různé osobnosti, takže není možné jednoduše poměřovat různá vydání cyklu např. z hlediska, jak aktivní byl moderátor při působení na hosta, aby odpovídal k meritu věci.

Monitoring ukázal, že pozvaný Martin Konvička měl při svém odpovídání tendenci k neexaktnosti – k neuvádění přesných informací, zdrojů informací apod., o které pak opíral své závěry nebo kterými vysvětloval své postoje atd. To, že tento rys moderátorka nepřehlédla, jí slouží ke cti, a pozitivně je nutné hodnotit i to, že tendenci v odpovídání hosta zaregistrovala už na začátku. Je možné si povšimnout, že odpovídání hosta na první otázku (Při jakém poměru muslimů vůči nemuslimům v populaci dojde k prudkému nárůstu agresivních požadavků muslimů vůči ostatním nemuslimským občanům, existují v tomto smyslu nějaké relevantní informace?) trvalo výrazně nejdéle, protože moderátorka se snažila doplňujícími otázkami dovést hosta k tomu, aby ujasnil, kolik je v ČR muslimů, existuje-li nějaká prognóza vývoje jejich počtu, co považuje za agresivní požadavky a jejich stupňování, či např. aby upřesnil své poukazy na islamizační projevy na britských školách či na vlnu znásilnění ve Švédsku, kterou uvedl do souvislosti s růstem počtu muslimů v této zemi atd. Reagovala tak na to, jak host řetězil neurčité informace při argumentaci svých postojů. Z hlediska vnějšího vzhledu rozhovoru s hostem to mohli někteří diváci vnímat tak, že moderátorka byla hned od začátku na hosta nepříjemná, a podle toho hodnotit celý pořad a celý výkon moderátorky.

V dalším průběhu pořadu se úvodní napjatější atmosféra do značné míry uklidnila, což je možné považovat za pozitivní výsledek úvodní „vyjasňovací“ fáze rozhovoru – zčásti se host ukáznil při formulaci svých odpovědí a zčásti moderátorka po úvodní zkušenosti se způsobem odpovídání hosta přistupovala k doplňujícím otázkám ihned, jakmile vyvstala jejich potřeba.

Momenty mírného narušení průběhu rozhovoru např. skočením do řeči nebo nerespektováním posunu k další otázce apod. se v neklidných momentech projevily z obou stran a není možné je považovat za více než za projevy žáru diskuse a improvizace v situaci diskutování v přímém přenosu. Přes některé poněkud emocionálnější momenty je možné konstatovat, že diskuse celkově probíhala za vzájemného respektu moderátorky a hosta, host měl dostatečný prostor pro své odpovědi a moderátorka posouvala diskusi k dalším otázkám po vyčerpání předchozích probíraných dílčích témat.

Čtětě také  IS už i ve Švýcarsku aneb s dobrými blogy se v poslední době roztrhl pytel

Pro celkové sdělení pořadu byla přínosná úvodní rekapitulační reportáž a citace dokumentů, které uplatnila moderátorka v souvislosti s probíranými otázkami – citace ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu, z prohlášení diplomatů muslimských zemí v ČR. Pořad Hyde Park jako pořad diskusního žánru patří mezi publicistické pořady.

Redaktor či moderátor publicistického pořadu je v jiné situaci než např. redaktor zpravodajství, jehož úkolem je neutrálně a bez hodnoticího zabarvení zprostředkovat věcné informace o aktuálních událostech. Obecným cílem publicistiky je ovlivňování veřejného mínění, což samozřejmě neznamená, že redaktor publicistiky může podle libosti zaujímat subjektivní postoje, ale podstatnější než důsledně neutrální pozice redaktora je v publicistice to, aby sdělení v pořadu byla prezentována s průhlednou argumentací umožňující divákovi kriticky tato sdělení přezkoumat a svobodně dospět i k alternativnímu závěru.

Nositelem hlavního sdělení v pořadu byl host Martin Konvička. Nehledě na možné výhrady k osobnímu novinářskému stylu moderátorky je nutné považovat za podstatné, že svým moderováním přispěla k tomu, aby host jasněji prezentoval své argumenty. Host M. Konvička nehledě na občanské povolání biologa se svým angažmá v iniciativě Islám v ČR nechceme a protiislámským aktivismem stal politikem svého druhu. I podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva jsou meze přípustné kritiky širší ve vztahu k politikům, než k soukromým osobám. Politici se svou činností sami automaticky vystavují kritické pozornosti veřejnosti i médií.

Je třeba respektovat, že se tato kritičnost může projevit i při způsobu vedení rozhovoru či diskuse s politikem, tedy určitá míra kritického přístupu se mohla legitimně uplatnit i při moderování pořadu Hyde Park s M. Konvičkou. Na základě monitoringu je možné konstatovat, že pořad poskytl divákům možnost vytvořit si vlastní objektivní názor na osobnost hosta Martina Konvičky jako protiislámského aktivisty v mezích zákona a na jím reprezentovanou iniciativu Islám v ČR nechceme na základě autentické nezprostředkované zkušenosti.

Monitoring nepřinesl poznatky, které by opravňovaly k domnění, že obsah pořadu mohl být v rozporu s principy objektivního a vyváženého informování. Děkuji Vám za Váš dopis, vážíme si Vašeho zájmu o problematiku televizního vysílání. Mohu Vás ujistit, že Rada průběžně monitoruje vysílání všech provozovatelů a vyhodnocuje, zda jsou v souladu se zněním zákona č. 231/2001 Sb., a pokud dojde k závěru, že došlo k porušení zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, uplatní vůči provozovateli příslušné postupy v souladu se svými pravomocemi.

S pozdravem V Praze dne: 25.2.2015 Ivan Krejčí předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

Komentáře

comments