Vyměnili byste neznámé rukojmí muslimského teroristy za Macrona, Merkelovou, Aničku Šabatovou?

Já tedy ano.
Ještě neuplynulo ani sto let od doby, kdy příslušníci francouzské elity, nebo britští, ale i němečtí a rakouští aristokraté, osobně nasazovali své životy v první linii. Churchill, de Gaulle, stejně jako jejich spolužáci a nejbližší přátelé, osobně vedli své muže do bitev. Stříleli s nimi po nepříteli. Krváceli s nimi. A umírali s nimi v rozbahněných, smrdutých zákopech. Právě od osobní statečnosti tváří v tvář smrti, ne od nějakého leštění klik ve věžích ze slonoviny, odvozovaly tehdejší elity svoji legitimitu. Tehdy to bylo normální.
Pro příslušníky dnešní rádobyelity je normální „semknout se“. Je zcela nepochybné, že pokud by se současné elity cítily osobně ohroženy islámským fanatismem ve stejné míře, jako průměrný Evropan, vymetly by ten bordel z našeho kontinentu během několika málo měsíců.
Jsme-li dnes ve válce s islámským terorismem, požadujme po Macronech, Merkelových či Šabatových, aby byli i oni ochotni přinášet ty nejvyšší oběti. Naše krev je stejně rudá, jako jejich, MÁME NA TO PRÁVO. Že je dnes „jiná doba“, že to „nejde“? Podívejte se na životopisy všech izraelských premiérů.
Zemřel podplukovník Arnaud Beltram. Zemřel opravdový CHLAP, rytíř naší doby, muž pro kterého nebyla slova jako povinnost, čest a ochota nasazovat život při ochraně svých spoluobčanů, zejména žen a dětí, jen prázdné fráze. Je nepochybné, že musel strašlivě trpět; v těle měl celkem čtyři projektily. A až do konce zůstal při vědomí, až do konce držel svou manželku za ruku.
Takže až vám bude zase nějaký zbabělý idiot tvrdit, jak jsou Evropané bez hodnot, vzpomeňte si na jedno jméno: Arnaud Beltram. Vzpomeňte si na ušlechtilého, odvážného muže, který vyměnil svůj život za život jemu naprosto neznámé ženy. Čest jeho památce a věčná, nehynoucí hanba jeho vrahovi a všem, kteří tyhle šmejdy omlouvají!

-JB-

Čtětě také  Islám je diskriminace

Komentáře

comments